Byl v Liptákově stánek poznání, kterýž slove ŠKOLA. Byl zde též stánek zapomnění, kterýž slove KIOSEK. Ve stánku poznání se lidé učili být lepšími, ve stánku zapomnění se těmto věcem odnaučovali. Stánek poznání je naučil rozlišovat mezi nocí a dnem, pravdou a klamem, slušností a nepatřičností. Ve stánku zapomnění se lidem podával nápoj tuposti, po kterém všechny tyto věci zapomínali, místo přemýšlení pouze mluvili a poté se jako nemluvňata pomočovali na místech veřejných. Radní Liptákova se sešli a nebyli spokojeni. Toho, kdo vládne stánkem poznání, chtěli vyměnit, vládce stánku zapomnění však chtěli ponechat. Přišla paní HLOUPOST a řekla : "Dobře jste rozhodli. Poznání a slušnost se totiž v zemi nadměrně rozmnožují, zato hlupáků na světě není nikdy dost."