Liptákov je sice malá vesnice, zato má velkou školu. Radní v té obci jednoho dne neměli co na práci, tak si řekli, že by v té škole mohli vyměnit ředitele. Vyhlásili konkurz na ředitele, do kterého se přihlásili tři místní učitelé a jeden přespolní, který se jmenoval Jan Amos Komenský. Již od počátku bylo jasné, že s ním není něco v pořádku. Vychloubal se, že se narodil na Den učitelů, 28. března. Dále uvedl, že absolvoval střední školu v Přerově a vysoké školy v Herbornu a Heidelbergu. Po ukončení studií začal působit ve školství, zpočátku na Moravě, později v Polsku, Holandsku, Anglii, Švédsku, Německu a Maďarsku. Za svoji zvláštní přednost považoval, že na většině působišť pracoval jako ředitel, učitel, školník a uklizečka zároveň. A to ještě ve volném čase stihl publikovat mnoho učených knih, například Informatorium školy mateřské, Orbis pictus, Didactica omnia, Schola ludus, Labyrint světa a ráj srdce. Za svoji slabost považuje, že jím sestavený "Poklad jazyka českého" nechal v polském Lešně uhořet. Před komisí se přiznal, že už je značně unavený tím věčným vandrováním po Evropě a konkurz v Liptákově v něm vyvolal naději, že by se konečně mohl usadit v klidné malebné české vísce. Komise důkladně posoudila způsobilost všech čtyř kandidátů a došla k závěru, že tři místní učitelé v konkurzu uspěli, Komenský však nikoliv. Předseda komise si udiveného Komenského vzal po konkurzu stranou a zašeptal mu do ucha: "Pane Komenskej, nebuďte smutnej, vy jste moc chytrej, ale v tom Liptákově - tam byste zblbnul docela !" "A nezdraví, nezdraví!" zakřičel Komenskému do ucha školní skřítek. Ale to už Komenský odcházel podruhé do exilu.